Mikuláš Rutard z Malešova

Mikuláš Rutard z Malešova (?-po1576) pocházel z vladycké rodiny od Kutné hory, odkud se pak stěhuje za svým otcem do Českých Budějovic. Objevuje se ve službách pánů Krajířů z Krajku na chlumeckém a novobystřickém panství. Jeho učitelem byl Štěpánek Netolický.

Ruthard stavitel rybníků

Mikuláš Rutard stavěl své rybníky převážně na Chlumecku. Prvním rybníkem je rybník Kanclíř, který začíná stavět po roce 1540 a který má nejdelší hlavní hráz na Třeboňsku 2 600 m.

Podobně jako Štěpánek řešil Mikuláš Rutard zásobování vodou již existujících rybníků a také rybníků připravovaných. V tomto případě byla zdrojem vody říčka Hostice (Koštěnický potok), která protékala Kanclířem, a dále meandrovala nevyužitelnými bažinami k Lužnici. Rutard se rozhodl k razantnímu vodohospodářskému zásahu. Přeložil řečiště Hostice jižním směrem a zaústil jej asi o 3 km výše proti proudu Lužnice. Tím si otevřel možnost k vybudování dalších rybníků na pravém břehu toku (Kukla malá, Kukla velká, Vizír) a současně mohl říčku využít na stupni Kosky.

Na odvodněném území pak vznikají protějšky stávajících rybníků (po roce 1520 –Jezero, Hospodář, Podsedek, Žofie), rybníky Nové Jezero a Nový Hospodář. Postupně je vybudována svodnice a vzniká řada doplňujících rybníků z nichž nejvýznamnější je Humlenský.

Rybníky staví i na druhé východní straně panství. Vznikají zde rybníky Svobodnice (Svobodný), Podskalnice (Skalice), Medenice (Ličovská), dále na levém břehu Purkrabí, Bartoňcovo Bláto (zaniklo 1542), Točník a Svízelkov (zanikl před 2. světovou válkou).

Stavba rybníka Staňkovský

Význačnou Rutardovou rybniční stavbou důležitou pro svou retenční funkci na povodí Hostice byla stavba rybníka Staňkovského zvaného původně Soused, na znamení dobré vůle mezi Volfem Krajířem a Jáchymem z Hradce. Hradecký Soused byl následně přejmenován na rybník Kačlehy. Zakládání se neobešlo bez problémů především pro nevyzpytatelnost velkého povodí říčky Hostice. Přesto byla stavba Staňkovského dokončena a dodnes plní význačnou úlohu, spíše než vodního díla, malé přehrady neboť je se svými 6,3 mil m3 vody a průměrnou hloubkou 6 m nejhlubším rybníkem v ČR. Na konci padesátých let 16. století dokončil Rutard rybník Hejtman címž završil unikátní Chlumeckou soustavu rybníků, která je dodnes ozdobou celého Třeboňska.

Třístupňový chov Kapra

Mimo vlastní stavbu rybníků byl podobně jako Mikuláš Rutard i vynikajícím fišmistrem. Jeho třístupňový chov kapra – plůdku, násady a tržní ryby. Tento plán přežil s malými Krčínovými obměnami až do 19. století kdy ho akceptoval zřejmě Horák a nepochybně i Šusta.